Společenský život se odvíjel v tradičních kolejích. Byla to většinou záležitost místních jinochů nebo cechovních spolků. Spolková organizovanost k tomu potřeba nebyla. Co se týče spolkového života máme k dispozice jen podklady z roku 1892 od Franze Grumbacha o soudním okrese Bečov. Na špici spolkového života u nás stáli zpěváci, neboť v Bečově byly už v roce1861 av Nové Vsi v roce 1862 založeny pěvecké spolky, následované v roce 1889 v Krásném Údolí a v Toužimi. Zde existoval v roce 1886 také jeden hudební spolek. Brzy začaly vznikat také spolky veteránů a sice v Bečově (1872), Nové Vsi (1875), a Toužimi. V roce 1892 existovalo v soudním okrese Bečov 17 spolků hasičských a v několika místech hasební mužstva. Bečovský Hasičský spolek byl založen v roce 1869, novoveský v roce 1871. V Toužimi existoval od roku 1892 Toužimsko-krásnoúdolský hasičský župní svaz. Velitelem byl Adrian Heidl (Krásné Údolí). V Toužimi byl tehdy Tělocvičný a hasičský spolek, který vedl Johann Tischer. Bečovský Tělocvičný spolek byl založen v roce 1886, Spolek stenografů v roce 1884. Pozoruhodné je, že už v roce 1869, tedy ve stejném roce, kdy vstoupil v platnost známý rakouský školský zákon, byl v bečovském okrese založen Spolek učitelů. Předsedou byl javorenský ředitel Josef Kunz, otec kapelníka Louise Kunze (blíže strana207 a215 – 217). Poměrně brzy začaly vznikat spolky v oblasti zahradnictví, ochrany polí a spolky okrašlovací. Takovéto spolky vznikly v Bečově (1871), Chodově (1880) a Toužimi. – Z vysloveně hospodářských spolků jsou zaznamenány: Vkladový a zálohový spolek v Českém Chloumku, který měl už v roce 1892 obrat okolo 10 000 zlatých, Zemědělský spolek v Nové Vsi, Spolek pro pojištění dobytka, Okresní zemědělská záložna a Vkladový a zálohový spolek v Bečově, Vkladová a zálohová kasa v Toužimi (později Vkladový a zálohový spolek), oddíl Centrálního spolku chovatelů včel v Toužimi a v roce 1889 založený Zemědělský spolek v Útvině, který v roce 1892 čítal 140 členů.
Konečně působil v Bečově také Spolek pro stavbu kostelní věže (založen 1885) stejně jako místní skupina Německého školského spolku (založena 1881) a v Toužimi také jedna skupina Německého školského spolku, Izraelitský spolek pro podporu a pohřbívání a Spolek na podporu studentů. Poslední dva jmenované byly svobodné spolky, tzn. bez jakýchkoli úředních stanov.
Na útvinské radnici připomíná pamětní deska osvoboditele sedláků Hanse Kudlicha (1848) a založení Zemědělského spolku. Také zde existovala, jako v mnoha obcích kraje, Pokladna Raiffeisen, která byla považována za obzvláště bezpečnou. Zemědělské spolky (Selské spolky) obstarávaly především technické stroje pro veřejnou potřebu – secí stroje, čističky osiva, balanční váhy aj. Ale také dobytčí sůl, surový cukr, osivo, hnojiva aj. byly získávány spolkovou cestou, stejně jako obrazy císaře Josefa II. a Hanse Kudlicha jako ozdoby na stěny selských stavení.
Svaz Němců v Čechách, založený v roce 1894, byl zastoupen do roku 1932 v Bečově, Teplé, Toužimi a Otročíně. Následovaly místní skupiny v Útvině. Místní skupiny patřily ke spolkovým okresům Mariánské Lázně (Otročín a Teplá) a Karlovy Vary, dokud nedošlo v roce 1934 k založení a reorganizaci spolkového okresu Teplá. Naproti tomu byly už ve dvacátých letech v obou soudních okresech založeny okresní svazy Německého kulturního svazu (bývalý Školský svaz) a myšlenka podpory školství tak byla zanesena do každé obce. Po dlouhou dobu byl bečovský Okresní svaz Německého kulturního svazu vedoucím okresem tohoto společenství, které fungovalo na celém území československého státu, bez něhož by mnoho sudetoněmeckých, ale ještě více karpatoněmeckých dětí zůstalo bez vzdělání. Skutečnost, která by neměla být tak lehce zapomenuta.
Idea tělocvičných spolků zůstala omezena na Bečov, Teplou a Toužim.
Na počátku dvacátých let si k nám našlo cestu i po první světové válce založené Hnutí zemské mládeže. Prvními veliteli mládeže pro okresy Teplá a Bečov byli Wendelin Lucha (Beranovka) a Rudolf Guha (Tisová). Zvláštním dílem se o výstavbu této organizace, která však v severních obcích kraje nemohla zapustit kořeny, zasloužil Josef Türmer, narozený v Bezděkově a pochovaný 24. května 1958 v Pasově na Dunaji. Byl členem Krajského svazu, ke kterému patřilo dvanáct soudních okresů, a organizátorem Svazu zemědělců a jeho dlouholetým ředitelem. Ale zasloužil se také například o založení Družstva centrální mlékárny v Karlových Varech; Türmer byl také ředitelem Spolku pro obecné blaho „Union“, jehož časopis „Blahobyt“ také odpovědně vedl.
Zdroj: Das Tepler Land (1967)
Překlad: Jaromír Mrhal, 2006